Cíl našeho přechodného domova byl 2600 km, což lze zvládnout i za dva dny. Nicméně my jsme se rozhodli to až tak nehonit a cestu si pokud možno užít a zpříjemnit jak to jde.
Jeli jsme Transporterem, nicméně pro pohodlí na místě, abychom si mohli vzít co nejvíc věcí, jsme se rozhodli po cestě využívat hotelů a ne spaní v autě.
Na balení pořád nějak nebyl čas a den odjezdu nebyl úplně super pevně daný, nicméně nakonec jsme určili, že pojedeme ve čtvrtek. Nakonec jsme tedy vyjeli odpoledne po školce. Emma už se těšila, kdy vyrazíme na velkou cestu a myslím, že si to celé velmi užívala. Asi po hodině cesty to hned zalomila a spala snad dvě a půl hodiny. První myšlenky byly, že dojedeme až na hranice případně za hranice. Nakonec jsme se al ukrotili a spali v krásném hotýlku v Plzni, hotel York. Večer jsme tedy dojeli, dali si Plzeň a šli spát, ráno nás čekala hotelová snídaně, kde si Emma naprosto roztomile hrála.
Na cestu jsme si koupili koláček a vodu a vyrazili jsme do Německa. To jsme projeli v podstatě celé, dívali jsme se po výhledech, dali si pár malých zastávek, ale v závěru jsme ujeli 1100 km, Jeden z nápadů byl dojet až do Avignonu, nicméně pak jsme si opět řekli, že to nebudeme přehánět. Emmi na konci cesty usnula, takže jsme pak našli hotel ACE, tam jsem se pokusila komunikovat francouzsko-anglicky. Ráno jsem zaběhal do mrazivého počasí pro nějaké jídlo k snídani, najedli jsme se v posteli a vyrazili směr Avignon.
Věděla jsem, že nějaké takové město je, že mají slavný most, ale nic moc víc, abych byla upřímná. Most dle fotek vypadal něco jako Karlův most u nás, ovšem to, že je to jenom kousek mostu končící v polovině řeky, mě opravdu překvapilo.
Našli jsme parkoviště zdarma téměř u mostu a šli na procházku. Město bylo krásné historické, s klášterem, kostely a Vánoční výzdobou. Opravdu z něj dýchala krásná energie, kterou Emma ještě dokreslovala zpíváním koled, na které si ten den prostě jen tak vzpomněla.
Došli jsme až k mostu, kde jsme si poslechli a přečetli něco o jeho historii a na cestě k autu si koupit croissant, pan au chocolat a bagetku na další cestu.
Pokračovali jsme tedy v cestě a když už jsme tedy dorazili k moři, tak jsme co nejrychleji hledali nějakou možnost jít na pláž. Našli jsme tedy městečko La Grande Motte a tam našli parkování poblíž přístavu a pláže. Nadšeně jsme vyrazili k moři na písek.
Pláž byla plná mušliček, krásně svítilo sluníčko a v pozadí byly vidět lodě. No až na to, že jsme byli v bundách a mikinách, to byla úplně pohodička. Nasbíraly jsme s Emmi mušličky, ona konečně auto, které dostala k předčasným narozeninám, mohla použít na nabírání písku a vesele si hopkala po pláži. Trochu jsme se nasytili i namotivovali a sedli opět do auta. Původní cíl bylo přespat v Barceloně, ale to nám hned několik lidí rozmluvilo kvůli kriminalitě tam a tak jsme spali kousek nad ní v Saint Cugat v krásném hotýlku. Emmi usnula tak tři minuty před dojezdem, takže jsem si udělala menší tělocvik a konečně zase osvěžila španělštinu při zajišťování pokoje a deky do postele navíc.
Ráno jsme si daly s Emmi snídani ve dvou než se k nám připojil Ivo a udělali jsme si ranní pohodičku.
Pak jsme vyjeli na projížďku Barcelonou a z ní jsme místo na dálnici vyrazili přes kopečky na dobrodružství malých městeček.
Hned v první, která se nám líbila, jsme neodolali a koupili si ananas a já kafíčko a pokračovali dál. Naším cílem teď byla návštěva Parc Samá kousek od Tarragony. Tam jsme viděli nádhernou zahradu s pávy, jezírky, srnkami a jeleny, papoušky a oslíkem. A já jsem si dala Blanco Vermut jako uvítací španělský drink.
Prošli jsme se, odpočinuli si a už jsme se těšili až dojedeme do našeho nového bytečku. Po cestě jsme ovšem ještě neodolali a zastavili u další pláže v L´hospitalet de L´infant, už jsem cítila, jak začíná být tepleji. Prostředí bylo krásné, s Emmi jsme se proběhly, posbíraly zase pár mušliček a kamínků a vyrazili na poslední část cesty.
K našemu ubytování jsme dojeli lehce po deváté večer, Emmi jsem po cestě uspala asi hodinou písniček a tak jsem jí jenom přenesla do postele, vybalili jsme základní věci a padli únavou.
Cesta nakonec uběhla docela v klidu, uteklo to. Emma to perfektně zvládla s hračkami, pastelkami a tabletem.
